Ve svých sedmadvaceti letech dostal za úkol rozjet obchod na Ukrajině pro českou stavební firmu, která do té doby působila jen v Česku. Absolvoval tříměsíční kurz ruštiny a vypravil se do země, ve které nikoho osobně neznal. Jediným záchytným bodem byli ukrajinští známí jeho kolegy, kteří neuměli ani slovo česky.
Šéf strategie a obchodu a místopředseda představenstva společnosti Stavby, nyní osmadvacetiletý Martin Kouřil, dnes řídí projekt dostavby multifunkčního centra v centru Kyjeva, připravuje a koordinuje administrativu a shání další zakázky.
Společnost chce v bezmála dvacetipatrovém objektu vybudovat vlastní zázemí a pronajímat administrativní i bytové prostory s výhledem na město přednostně českým firmám. Bude jim zajišťovat i právní a překladatelské služby a poskytne odborné zázemí. Stavba má být dokončena do ledna příštího roku. Zároveň chtějí fungovat jako stavební firma pro české i zahraniční developery a plánují další investice, protože, jak Kouřil říká, česká firma se u nich těší větší důvěře než ukrajinská.
Když dostal pracovní nabídku na pozici šéfa rozvoje a strategie společnosti Stavby pro východní trhy s volnou rukou v obchodování se zahraničím, měl hned jasno, že je to práce přesně pro něj. "Baví mě cestovat a rozjíždět nové věci, nerad je jen udržuji v chodu. Tohle byla ideální příležitost," říká mladý manažer, který do firmy nastoupil v roce 2008.
Záhy po příjezdu na Ukrajinu Kouřil poznal, že jednání s místními obchodníky jsou tvrdá a že by se bez lokálních kontaktů vůbec neobešel. "Když získáte jeden dobrý kontakt a spřátelíte se s ním, vezme vás k dalším třem známým a pak to začne fungovat," říká s tím, že angličtina tady nefunguje. "Cizinec, který nemluví rusky, dostane automaticky o sto padesát procent vyšší cenu. I my dneska máme všechno o padesát procent dražší. Ukrajinci podle akcentu poznají, že nejsme místní," vysvětluje. Do nákupního oddělení proto nikdy nepřijímá Čecha. "Najmeme si raději Ukrajince, i když musíme počítat s tím rizikem, že si pro sebe může schovat jedno procento ceny," dodává.
Martin Kouřil se naučil být při jednáních nekompromisní a neprojevovat emoce. "Pokud vidí, že jste nejistí, okamžitě toho zneužijí," popisuje. Ve firmě s pěti českými a sedmi ukrajinskými zaměstnanci se ale Kouřil snaží chovat evropsky. "Ukrajinec je schopen zavolat na sekretářku do vedlejší místnosti, aby přišla zavřít dveře, když sám sedí metr od nich," popisuje svoji zahraniční zkušenost. Domnívá se však, že kdyby se k Ukrajincům choval příliš uctivě, začali by toho zneužívat.
"Když nabírám lidi, říkám jim, budeme se k vám chovat evropsky, dokud budete dodržovat pravidla. Pokud ne, přejdu velmi rychle na váš způsob řízení. Když to trochu přeženu, znamená to řvát, ponižovat je a vyhrožovat výpovědí," popisuje svoje dojmy ze země, jejíž hlavní město se sice nachází 1500 kilometrů od Prahy, ale mentalita je podle něj Čechům mnohem vzdálenější než třeba ve srovnání se Španělskem.
Zahraničí Kouřila lákalo už od střední školy. Už při gymnaziálních studiích odjel na zkušenou do Německa, kde se potkával se studenty nejrůznějších národností.
Do společnosti Stavby absolvent Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil se zkušenostmi z obchodu. Nasbíral je už na škole a pak prací u stavební společnosti Arwen. Při vysoké škole pak tři roky pracoval na portálech Jobpilot a CV Market.
Do stavební společnosti Arwen nastoupil na pozici obchodníka, která ve firmě do té doby vůbec nebyla, o obchod se starali jednatelé.
"Když jsem tam přišel, nevěděl jsem, co je sádrokarton nebo projektová dokumentace. Musel jsem se naučit úplně všechno. Stavebnictví mě ale lákalo, protože je to kreativní obor, který zároveň vytváří něco hmatatelného a pořád se tam něco děje," říká Martin Kouřil.
Velmi rychle se zorientoval a brzy začal získávat nové zákazníky. Postupně začal řídit obchod i na Slovensku. Za půl roku firma najala další obchodníky a Kouřil se stal ředitelem obchodního oddělení.
Na začátku svého angažmá ve společnosti Stavby trávil na Ukrajině většinu času, nyní tam pobývá asi dva týdny v měsíci. Létání sem a tam mu nevadí. Je svobodný a má rád volnost. "Kočovný život patří k řemeslu obchodníka. nechci vstávat každý den na osmou do kanceláře, tam si dát kafe a dělat to tak dvacet let," říká. Cizina ho zatím neomrzela. "Výhledově bych ale chtěl být na Ukrajině víc postradatelný a pohybovat se i v jiných zemích," říká Kouřil.
Během jeho působení firma zaměstnávající přes 300 lidí za loňský účetní rok, který končí 30. dubna, ztrojnásobila obrat na víc než dvě miliardy korun. Příležitost pro cestování se mu ještě naskytne. Východní trhy mají být cestou, jak nahradit očekávaný výpadek zakázek. Už dnes začíná Kouřil koordinovat expanzi do Ruska, kde založil firmu, a poohlíží se po dalších odbytištích.
Hlavně nekompromisně
Jednou z věcí, kterou si Martin Kouřil osvojil na Ukrajině, je tvrdé a nekompromisní jednání.
foto: Archiv Filip Jandourek
