Nová generace však statistiky rychle mění. Zájem mladých Čechů uplatnit se v cizích zemích vzrostl během tří let o 38 procent. Chtějí poznat odlišné zvyklosti a učit se jazyky. Za hranicemi obsazují málo kvalifikované pozice, které by je doma stěží uspokojily.
Nejvíce Čechů pracuje v anglicky a německy mluvících zemích. Počítají zde s lepšími výdělky a příjemnými pracovními podmínkami. „Atraktivní je Velká Británie, Irsko, Německo, Rakousko a Švýcarsko. V zahraničí platí heslo České zlaté ručičky, ale kolují i nechvalné charakteristiky našeho národa jako: zlodějíčci, povrchní, prostě Švejkové. Češi jsou nejvíce vidět v pohostinství a v dělnických profesích. Populární je číšník nebo pomocná síla v kuchyni, práce ve skladu nebo základní administrativní podpora v kanceláři,“ uvedla Weronika Kondziolková z personálního portálu džob.cz.
Podle Kondziolkové z portálu www.dzob.cz stále platí, že Češi jsou konzervativnější než řada ostatních národností. Zvlášť u mladých osob v produktivním věku však vidí potenciál a chuť trvale pracovat v zahraničí. „Češi se čím dál méně zabývají jazykovou či kulturní bariérou, jsou rádi, když mají možnost vybrat si místo pro život. Jsou však i tací, kteří se dostali do problémů, neměli zajištěné bydlení, samotné zaměstnání nebo dokumentaci. Je třeba si důkladně ověřit reference agentur a portálů, které práci v zahraničí zprostředkovávají, i firmu, do které je pracovník přidělen,“ upozornila Weronika Kondziolková.
Pokud se uchazeč hlásí na specializovanou pozici, jeho šance výrazně naroste s vypracovanou VideoVizitkou. Díky ní kandidát prezentuje zaměstnavateli své jazykové znalosti, nápaditost i zdravé sebevědomí. V západních zemích je navíc takový doplněk CV běžnou praxí. „Zavedené společnosti hledají průbojné lidi, kteří se nebojí na sebe upozornit. Stručnou VideoVizitku pro zahraniční firmy si může každý natočit s pomocí portálu džob.cz, při osobní návštěvě pobočky nebo on-line,“ prozradila Kondziolková.
Na českém pracovním trhu hledají větší mzdu a životní příležitosti především lidé z východních zemí. Nejčastěji se uplatňují v dělnických profesích, jako je stavební dělník, svářeč, operátor nebo programátor CNC. „Jedná se o pozice podmíněné určitým vzděláním a praxí, nemůže je vykonávat každý. V tuzemsku se setkáváme s nedostatkem pracovní síly právě pro tyto pozice, což je příčinou úspěchu cizinců. Pořád ovšem platí, že stejná místa jsou lépe finančně ohodnocena v západní části Evropy než u nás. Pokud si cizinci mohou vybírat, raději odcestují za prací do Nizozemska, Německa nebo Anglie,“ upřesnila Weronika Kondziolková.
Ačkoli jsou cizinci ze slabších ekonomik ochotni pracovat za dvě třetiny mzdových nároků obyvatel vyspělejší země, pro zaměstnavatele představují určité riziko nestability – vždy půjdou za lepší nabídkou, nejsou sžití s firmou, s lidmi ani s prostředím. „Zájem českých uchazečů o nekvalifikovaná pracovní místa je obrovský. A zejména na severní Moravě, Vysočině a Plzeňsku stále evidujeme velkou poptávku na pozice obsluha výrobní linky, práce u pásu a další. V současných měsících je to však problém. Firmy bojují o zakázky a jsou nuceny uvolnit ze zaměstnání řadu pracovníků. Očekáváme ale, že se situace bude do konce roku vylepšovat,“ uzavírá Weronika Kondziolková.
Eliška Crkovská
