V hlavním městě se především ulehčilo oblasti kolem Barrandovského mostu, kde namísto permanentních dlouhých front se nyní touto oblastí projíždí bez výraznějších problémů a navazující část Jižní spojky tak začíná plnit svoji hlavní úlohu. Situace je však komplikována tím, že okruh není v plném rozsahu dokončen a že nově otevřená část končí v polích u dálnice D1. Po jejím otevření došlo proto ke zkomplikování dopravní situace v oblasti Spořilova, což vedlo k poněkud neobvyklé dopravní úpravě, umožňující kamionům vrátit se v nočních hodinách z okruhu na původní trasu vedoucí přes Prahu. Přitom vyhlídky na dobudování další, tak potřebné části okruhu směrem na Běchovice a "hradeckou" dálnici D 11, jsou v plném slova smyslu v nedohlednu.
HLAVNÍM ÚKOLEM JE PROPOJENÍ DÁLNIC
Samotný nově dokončený jihozápadní segment pražského okruhu je bezpochyby velmi významnou komunikační stavbou, a to ať již z hlediska dopravního, tak i z hlediska jejího rozsahu a v neposlední řadě i z hlediska technického. Rozsáhlá a technicky (a samozřejmě i finančně) náročná stavba byla pro účely realizace rozdělena na tři samostatné úseky, se shodným investorem i projektantem, ale se třemi rozdílnými dodavateli, přesněji řečeno se třemi sdruženími, která příslušné části stavby vybudovaly.
Hlavním úkolem jihozápadní části Silničního okruhu kolem Prahy je propojení "brněnské" dálnice D 1 s "plzeňskou dálnicí" D 5 tak, aby tranzitní doprava byla vedena mimo obydlené části Prahy. Jedním z velmi důležitých požadavků na trasování komunikace bylo minimalizovat vliv stavby na obce, ležící v blízkosti okruhu.
Napojení nové části okruhu na dálnici D1 je realizováno velkou mimoúrovňovou křižovatkou u obce Modletice (zde také začíná stavební úsek SOKP 512, který pokračuje až do oblasti budoucího křížení s dálnicí D3 u obce Jesenice, kde navazuje na úsek SOKP 513). Již v počátku výstavby úseku 512 se musely řešit problémy, které však u takto rozsáhlých staveb nejsou neobvyklé: mezi obcemi Herink a Kocanda byla při archeologickém průzkumu odkryta neolitická vesnice, jejíž následný průzkum výrazně zdržel realizaci střední třetiny trasy.
TECHNICKÉ PARAMETRY KONSTRUKCÍ
Komunikace je realizována v kategorii S27,5/100 se středním dělicím pásem rozšířeným na 4 metry, takže celková volná šířka je 28 metrů. Úsek 512 má celkovou délku 8,75 kilometru a jeho součástí jsou tři mimoúrovňové křižovatky, 21 mostů, z toho 6 mostů delších než 100 metrů a dva biomosty. Hlavní trasa úseku je provedena jako vozovka s cementobetonovým krytem, na mostech včetně navazujících úseků a u přeložek komunikací je použit kryt asfaltový. Celkový objem výkopů tohoto úseku činil 3,2 milionu kubických metrů a objem násypů pak 1,5 milionu kubíků.
Úsek 512 byl realizován v období od listopadu 2008 do září 2010 s investičními náklady 493 091 mil. Kč (včetně DPH).
Navazující úsek SOKP 513 s komunikací stejné kategorie jako v ostatních úsecích má délku 8,34 kilometru a je ukončen na mimoúrovňovém křížení Strakonická. K nejvýznamnějším objektům tohoto úseku patří tunel v km 7,120 až 9,045, který byl v převážné části budován jako tunel ražený. Pro každý dopravní směr je realizována samostatná tunelová trouba, přičemž tunel klesající směrem na Lahovice je dvoupruhový s šířkou mezi obrubníky 9,75 metru a stoupající tunel směrem na Vestec je třípruhový (šířka mezi obrubníky 11,75 metru). Technické řešení tunelů včetně portálových úseků umožňuje provizorní obousměrné vedení provozu v jedné troubě tunelu. Za zmínku stojí i fakt, že raziči společnosti Skanska získali na této stavbě tři roky za sebou tzv. Zlatého Permona, což je cena udělovaná Českým báňským úřadem za dosažení vynikajících výsledků v oblasti bezpečnosti práce.
Další významným objektem tohoto úseku je 236 metrů dlouhý most přes Vltavu a železniční trať Praha - Vrané, kde je pro každý jízdní směr vybudována samostatná letmo betonovaná mostní konstrukce.
Je zřejmé, že při návrhu stavby byla mimořádná pozornost věnována i ekologickým hlediskům. Ekologická kritéria byla sledována též při realizaci této části okruhu. Při řezání spár v cementobetonovém povrchu komunikace byl poprvé použit separátor kalů, oddělující z výplachové vody kal, který se následně slisuje do kostek, použitelných do podkladních vrstev komunikací nebo ke zpevnění povrchů. Při spotřebě 8 kubíků vody za den má tato technologie významný ekologický i ekonomický přínos.
Stavební úsek 513 zahrnuje 22 mostů, 3 biomosty, 1 biokoridor a 3 mimoúrovňové křižovatky. Výkopy dosáhly objemu 3,05 milionu kubíků a násypy 1,57 milionu kubických metrů.
MOSTY A TUNELY V OBLASTI LOCHKOVA
Úsek 514 zahrnuje trasu mezi MÚK Strakonická a MÚK Lochkov, kde navazuje na již dříve rekonstruovanou část okruhu. Úsek začíná mostním objektem přes údolí Berounky, pokračuje tunelem Lochkov a mostem Lochkov. Převýšení trasy činí cca 150 metrů, od kóty 200 m.n.m na hladině Vltavy na úroveň 350 m.n.m v místě připojení na barrandovskou radiálu. Komunikace jsou v hlavních trasách s asfaltovým krytem, v tunelech betonové.
Estakáda přes údolí Berounky je svojí délkou 2054,5 metru nejdelším mostem v České republice. Stavba tohoto mostu je mimořádná také objemem stavebních prací i rychlostí realizace. Svislou nosnou konstrukci tvoří 88 pilířů a 3 opěry, založené vesměs na vrtaných velkoprůměrových pilotách.
Výška pilířů se pohybuje od 6,50 metru v oblasti křižovatky Strakonická až po 42 metrů v místech přemostění železniční trati Praha - Plzeň. Most je rozdělen na pět samostatných dilatačních celků, mostovka s komorovým příčným průřezem je z předpjatého železobetonu s tím, že pravý a levý jízdní pás mají samostatné nosné konstrukce.
Tunel Lochkov o délce cca 1,6 kilometru zahrnuje dvoupruhovou klesající tunelovou troubu a třípruhovou troubu s přídavným pruhem pro pomalá vozidla, stoupající směrem ke Slivenci. Vzhledem k poloze radotínského portálu, přístupného pouze po lokální komunikaci v klidové části Radotína, bylo povoleno provádět ražbu (použita byla konvenční dvoufázová tunelářská technologie) a definitivní ostění pouze ze strany lochkovského portálu. Tunel postupně prochází souvrstvím spodního siluru a svrchního ordoviku Barrandienu - proto v počátečních fázích ražby docházelo k nálezům trilobitů a hlavonožců. Po dokončení tunelu byla funkce všech jeho systémů ověřena taktickým cvičením Integrovaného záchranného systému.
Most Lochkov přechází lochkovské údolí ve výšce téměř 65 metrů a jeho zvláštností je, že jeho střední pole spolu se šikmými podpěrami tvoří vzpěradlo. Nosná konstrukce mostu je ocelobetonová jednokomorová spřažená, s konstantní výškou, společná pro oba směry a budovaná postupným vysouváním ze slivenecké strany.
O obtížnosti této části stavby svědčí i skutečnost, že z celkové délky úseku, která činí 6030 metrů prochází 2526 metrů po mostech, 1640 metrů v tunelech a pouze 1828 metrů po zemi.
Tato část okruhu byla realizována v období od června 2006 do září 2009 a její investiční náklady činí 9626 mil. Kč včetně DPH.
Samozřejmostí celé nově otevřené části pražského okruhu je vysoká míra zajištění bezpečnosti silničního provozu.
Je třeba upozornit, že se zde využívají požární hlásiče a regulace proudění vzduchu v tunelech, kamerový systém, osvětlení v prostoru mimoúrovňových křižovatek, měnitelné dopravní značky, SOS hlásky, meteostanice a dálniční informační systém. Systém liniového řízení dopravy jihozápadního segmentu pražského okruhu je napojen na SSÚD v Rudné.
Z předchozího textu je zřejmé, že nově otevřený jihozápadní segment pražského okruhu je zcela mimořádné technické dílo, které právem získalo titul Stavba roku 2011, ale také Cenu SFDI a pražskou Cenu veřejnosti za vytvoření velkoryse pojaté dopravní stavby nezbytné pro život hlavního města se zřetelem k náročnému osazení do přírodního rámce.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Název stavby: Výstavba Jihozápadní části pražského okruhu
Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Autor projektu:
Pragoprojekt, a.s., Valbek, s.r.o.
Dodavatel:
Sdružení 512 - Dálniční stavby Praha, a.s., vedoucí účastník sdružení
členové sdružení: Metrostav, a.s., Skanska, a.s., divize Silniční stavitelství, Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s.
Sdružení 513 - Skanska, a.s, vedoucí účastník sdružení
členové sdružení: Skanska SK, a.s., organizační složka, Alpine Bau GmbH, organizační složka
Sdružení 514 - Strabag, a.s., vedoucí účastník sdružení
členové sdružení: Hochtief Construction AG, organizační složka, Bögl a Krýsl, k.s.
01 >
Letecký pohled na křižovatku Strakonická
02 >
Urbanistická schématická situace
03, 04 >
Most přes lochkovské údolí a jeho detail
05 >
Příčný řez Lochkovského mostu
06 >
Hlavní trasa
07 >
Horní portál tunelu Lochkov
08 >
Letmo betonovaná část mostu přes údolí Berounky
Foto: archiv Stavba roku
